na Blog.cz

Má tohle cenu? Jakmile se na váze objeví moje šedesátčtyřka tak to pro mozek znamená: "Dobrý, dneska můžeš jíst jak chceš a tak ještě do tý doby, než to stoupne...pak ubereš než to klesne."

Asi už chápete název článku. Za měsíc leden jsem nezhubla vůbec nic. Nikam jsem se nehnula.

Ano, našla jsem si přítele.

Z čehož vyplývá...

Ignoruju blog.

Ignoruju školu.

Ignoruju postavu.

Cvičení provádím jen pokud se mi chce. Většinou se mi chce. Jen poslední dva dny ne.

Dneska jsem ve škole o druhé hodně málem omdlela kvůli menstruačním bolestem. Vzala jsem si prášek a než zabral, nemohla jsem se soustředit na nic jiného než na palčivou bolest v podbřišku. Musím někdy zajít na gyndu (brrr) a nechat si předepsat něco proti bolesti.

Po čtvrté hodině jsem to bodla a odjela domů, o hodinu později s babičkou nakupovat. Naštěstí jsem si vybrala kabátek (co fakt potřebuju) dřív než sem se zbláznila. Nesnáším zkoušení oblečení v obchodech. Nesnáším rozvazování bot, soukání se do džín co se tváří obrovsky ale ve skutečnosti jsou dvakrát menší než můj zadek a pak soukání se z nich. Nesnáším zavazování bot. Oblíkání bundy, zavazování šátku. Nesnáším když jsem celá zpocená jen z toho, že jsem si musela nandat pohorky bez lžíce (bez pomoci plastový lžíce to prostě nejde, ať si kdo chce co chce říká...jooo, neobtěžovala jsem se je rozšněrovat). Vyjdu vždycky ven z kabinky, celá rudá a nasraná.

Přesně proto nesnáším nakupování (v zimě jsou problémy s botama a s bundou, v létě se na vás oblečení lepí jak jste zpocení a jde navléct ještě hůře).

Vysvědčení jsem dnes ještě nedostala, právě proto že jsem odkráčela ze školy dříve. Stejně bude plné trojek, nic čím bych se chtěla chlubit.

Zítra si vážně zacvičím! (Sakra, zítra se vidím s přítelem....grrrrráááááuuughhh zase nic nestihnu!)

Měla bych jít spát. Ráno mám srdcaře, takže nejdu na první dvě hodiny (jupííí)

Mějte se nádherně!

Yep, tuhle skupinu jsem objevila včera a tohle je podle mě úplně nejlepší písnička. Poslouchám jí celý dny. Enjoy ;)

Včera po škole jsem jela vybírat mamce dárek k narozeninám a následně od pěti do šesti na H.E.A.T. Tentokrát na tzv. spalovací hodinu (50 minut na páse, 10 minut protahování). Bylo to bezvadný, jako vždycky (za hodinu se platí 90 korun) ale bylo to naposled. Teklo z mě jak z koně, obzvláště po tzv. "výšlapech do kopce" kdy si zvednete pás na maximum a chodíte jakože do prudkýho kopce.

Po hodině jsem odjela domů, kde jsem pobyla necelou půlhodinku a znova odcházela na tah s přítelem, jeho příbuznýma a jejich drahýma polovičkama. Nejdřív jsme si v Kebab hausu dali napůl velkej kebab (mimochodem, můj první po hooodně dlouhý době) a pak se vydali do Monkey baru na pívo (jedno, dvě, tři). Ano, já si platím skoro stovku za cvičení a pak jdu chlastat! Takže proto jsem na H.E.A.T.u byla naposledy. Teď jdu ke kamarádce podívat se na film, pak se chystám hledat sáně (večer jdeme sáňkovat na kopec s griotkou v termosce) a odpoledne je mamčina oslava narozenin. Máme piškotovej korpus s ovocem zalitým želatinou (ne, že by tohle byl typ dezertu kterému nemůžu odolat...ale ze slušnosti si kousek dám).

Mějte se famfárově a užijte si víkend (ranní váha 64kg)

BaFiis ;)

A mám je doma. Včera jsem mamku zatáhla do onoho obchodu a vydupala si je. Maminka moc nesouhlasila, jednak jí vadilo, že v nich mám nožičku jako panenka (jakože malinkou) a že je moc vysoký podpatek a že úplně "cítí tu bolest" jen jak je na mně vidí. Stejně jsem si je koupila a od včerejška trénuju rovnou chůzi. Takže pod perexem nové boty, džíny a barevný šátek který se mi v jednom pidikrámečku děsně líbil. Fotky se mi moc nepovedly, házím sem ty nerozmazané.

Dneska jsem do školy dorazila (potřetí za sebou) pozdě.Ve čtvrt na devět, šla jsem pěšky.

Moje dnešní výmluva: "Paní učitelko strašně moc se omlouvám ujel mi autobus" (jo, jenže ten co jel za deset osm, normálně jezdím do školy v půl osmý)

Bylo to tam fajn, akorát mě bolí hlava. Jdu si dát kafe a pak vypiju dva litry vody (snažím se žít bez prášků když už to nejde bez kafe)

Za hodinu pojedu do města kouknout na ty botičky. Doma je pak v plánu rotoped a připravování se na zítřejší anglickou olympiádu (no big deal, je to jenom školní kolo - účastním se pouze proto, že prošvihnu normální vyučování)

Fakt se těším až roztaje sníh. Miluju totiž chození, v lese i ve městě, prostě všude ale na druhou stranu nesnáším chození v promokavých botách ve sračkách jako tzv. "městský sníh".

Jím dneska normálně a od včerejška testuju ten gel. Zatím má jedno velké plus - po natření je pokožka velice příjemná na dotek a totálně heboučká. Za dva nebo tři týdny podám report.

Mějte se famfárově ;)

Ráno jsem se s velkými obtížemi probudila a dobelhala se do kuchyně na snídani. Zapnula Pokémony v telce a vychutnala si černý čaj s mlékem a makovou bábovku. Pak jsem se pomalu došourala do školy (zase pozdě) a snažila se přežít zabijácky nudné hodiny.

Včera jsem se rozhodla pro detox (ehm, něco v tom smyslu - zelenina, ovoce, zdravý jídlo, žádný kafe, žádnej alkohol, žádný mastný sračky) a k obědu si dala chleba ve vajíčku. Posléze dvojitý kafe. Bezvadný. Tady vidíte mojí silnou vůli.

Váha se mi nelíbí (stoupla) ale taky se pokaždý vážím najedená odpoledne, tak třeba to bude tím.

Zítra po škole si jdu vybrat boty na podpatku, svoje první a na dlouhou dobu poslední. Těším se. Fotku přidám o víkendu, nebo tak nějak.

Dneska k večeru jsem jako obvykle vytáhla rotoped a málem na něm umřela. Bylo to obzvlášť náročný a nebude to jen tím, že jsem si znovu zvýšila zátěž. Jsem unavená, málo spím, piju moc kávy, jím moc nezdravýho. Naštěstí počínaje dnešním odpolednem začínám zase ochutnávat "zdravé" věci. Tvaroh, mrkev, jablka.

Dobře se vyspěte a těšte se na víkend :)

Písničku už má na blogu Fille, musím jí poslat dál :)

Slečnu šikmookou v záhlaví jsem vyhodila a znovu přidala madam pihovatou, kterou jsem měla na blogu celý rok a bezmezně jí milovala (možná doufám, že mi pomůže zhubnout jako kdysi?!)

Do háje, do háje, do háje! Prolízám blog a co nenácházím? Svý dokonale hubený fotky ve smazaných článcích!Goood, to je tak motivující! Jdu cvičit, tři dva jedna...

Na druhou stranu mi klesá sebevědomí na bod mrazu. Když si představím co sem měla a dobrovolně se z toho vyžrala. Hnus. Je fakt, že v tý době se všechno točilo kolem jídla, cvičení, jídla, kalorií, jídla a znovu jídla. Na internetu jsem hledala diety slavných, cvičení slavných, hadry slavných, typy na jídlo a snažila se napodobit hubnoucí plán snad všech hollywoodských celebrit. Tohle nechtějte...

Nevím proč sem ty fotky dávám, měla bych se spíš chtít pochlubit až zhubnu ne? Proč se chlubím tím jak jsem BYLA hubená?

Včera jsem byla s kamarádkou nakupovat v Lbc. Abyste chápaly, chodím nakupovat oblečení jednou za rok a velice nerada. Šíleně nesnáším nákupní střediska, masy lidí a zadýchané obchody. Vždycky se mi po několika hodinách motá hlava a musím ven. Tentokrát to docela šlo, přivezla jsem si nové džíny na tělo (já a džíny na tělo jsou dva neslučitelné pojmy, ty co jsem si koupila jsou jediné široko daleko které mi padnou a tvarují můj zadek a stehna aniž by mi to vadilo - zázrak. Přesto se mi zdá, že v nich mám gigantickou prdel a sloní stehna. Já si holt nevyberu), dvě skvěle padnoucí tílka na léto a bezvadnej barevnej šátek. Příští týden půjdeme s mamkou vybrat boty na podpatku (ehm, v životě jsem na podpatcích nechodila, nebyla sem v tanečních ale chci se naučit tancovat a proto nejdřív musím umět alespoň chodit. Sestra si přivezla své první podpatky dneska a já jí je šíleně závidím. Ty svoje dostanu už k narozeninám, které mám za dva měsíce) a po narozkách i nějaké ty černé šatičky. Těším se až budu za dámičku :) Joo a až ty boty budou, tak vám je společně s džínama na sobě vyfotím a jsem zvědavá na váš názor. Poprosila jsem sestřičku aby mi vyfotila zadek  (samozřejmě kvůli mému celulitidovému testu, ne jen tak proboha) a je to vážně katastrofa. Dneska jsem skočila na třičtvrtě hoďky na rotoped, upekla makovou bábovku a zkoukla polovinu filmu My Fair Lady (samozřejmě, že jsem ho už tisíckrát viděla celý, u takového díla je to nutnost). Polovinu dne nosím ty uplý kalhoty abych si na ně zvykla a netrpělivě očekávám příjezd přítele (kolem sedmé hodiny). Měla bych ještě přeložit pár anglických formálních dopisů ale asi to nechám až na večer. Vypila jsem tři kafe, takže budu hyperaktivní minimálně do půlnoci.

Hezký zbytek víkendu ;)

Takže jsem se vrátila do minulosti a pročetla své články od začátku do konce (teenagerské kecy kecy kecy a totální posedlost jídlem) a co jsem nenašla?! V tomto článku mám dvě fotky pozadí a vypadám tam tak skvostně, že bych sama sebe nejradši přehnula přes stůl. Shit, tohle chci. Nikdo mě nezastaví, tuku střez se!

Bleh, to jsem si zase zacvičila. V středu po H.E.A.T.u mě konečně přestaly bolet lejtka.

Ve čtvrtek jsme na těláku dělali testy, včetně odporného Jacíkova cviku (kdo nezná, prostě si stoupnete nad žíněnku a spadnete na břicho, pak se zvednete, otočíte a spadnete na záda až položíte lopatky, pak se zvednete a spadnete na břicho a takhle pořád dokola.)

Děsně mě bolí ručičky u ramen, včera večer jsem si málem vypíchla oko řasenkou když jsem se snažila nalíčit.

Dneska po škole jsem zcela nadšena skočila na rotoped a po hodině šlapání do rytmu písniček z Óčka, jsem slezla a protahovala se.

Cítím se totálně bezvadně ale pořád nemůžu hýbat pažemi.

K večeři byl španělský hříšně drahý kozí sýr, který jsem bez dovolení otevřela a vůbec se nezeptala na jakou oslavu se v lednici skladuje. Měla jsem k tomu i šunku a čerstvý chléb. A taky ňákou zeleninu. Na malý večeře kašlu, stravuju se podle svýho.

Mám 64kg ale změním to v záhlaví až pokud se váha do týdne nezmění. Jak jsem psala, trošku jsem nejedla a pak zase jedla. Může to blbnout.

Brzo začnu testovat anticelulitidový gel co se mi válí v pokoji. ("Tati, vyfotíš mi zadek? Já bych chtěla fotku teď a po dvou tejdnech abych mohla porovnávat.")

Zítra jedu utratit peníze z Vánoc za nový kalhoty a hodlám se půl dne s kámoškou toulat po krámech. Nesnáším nákupní střediska a krámy s oblečením ale jednou za rok to zas tak nepříjemné není. Obzvlášť když máte ZA CO nakupovat.

Užijte si víkend a sportu ZDAR!

Tááákže...kdo četl předchozí článek ví, že mám přítele (z toho vyplývá) => nemám žádný volný čas. Vyplňuje ho on, škola, cvičení a odpočinek (bez počítače).

Dneska píšu jenom abych podala report a všem doporučila H.E.A.T. Je to vážně parádní věc, dneska jsem byla poprvé a podruhé půjdu asi až za měsíc jestli vůbec budou peníze. Je to totiž hříšně drahá záležitost ale taky nejlepší cvičení který jsem kdy vyzkoušela. V plánu mám ještě Zumbu a možná něco dalšího. Musím se začít zase hejbat. Den kdy nestihnu jít na cvičení věnuju rotopedu. Cvičit budu minimálně 4x týdně. Jelikož jsme s přítelem byli zezačátku skoro každý den spolu a ani jeden jsme nic nejedli, tak hubnutí šlo samo a na cvičení nebyla přebytečná energie. Teď se zase rozežírám a začíná se to projevovat, protože jídlo opravdu opravdu neřeším (sakra ten salám a uzenej sýr co sem právě snědla je tak dobrej!!)

Cvičím ovšem velice ráda a pocity po dnešním H.E.A.T.u by se daly přirovnat k nejvyšší slasti.

Takže pohybu zdar!

BB BaFiis

Takže, abych vám objasnila jak to se mnou posledních pár dnů je. Naposledy jsem psala ve čtvrtek a od té doby jako by uběhlo milión let. Můj drahý kamarád, jeden z těch dvou s kterýma sem slavila Silvestra je najednou mnohem víc, než jen kamarád.

Nebojte, nepíšu vám tu, že jsem právě utratila majlant za blbosti které vůbec nepotřebuju ale musím se vám svěřit, že mám hříšné představy utratit peníze co jsem dostala k Vánocům.

Konečně jsem se dokopala k tomu, vám to vyfotit. Samozřejmě ne všechno, jen to nejBEZVA!

Zítra nám to začíná a já se bojím. Ale naštěstí ne tolik jako před pár dny, už se mi nezdají noční můry o zkoušení a beru to s nadhledem. Slíbila jsem, že vyfotím vánoční dárky, omluvám se že se tak ještě nestalo (jsem mrcha líná).

Zítra začnu (doufám) zase cvičit. Po strašné třítýdenní odmlce! Na to, že jsem o Vánocích žrala ještě víc než normálně a vůbec necvičila, jsem nic nepřibrala. Vážím 65, stejně jako před Vánoci. Dobře, přibrala jsem v posledních dnech půl kila, které jsem sundala díky včerejší kocovině *muhehe*

Takže můžu říct, že leden začínám (co se týká váhy) spokojená. Doufám, že od zítřka najíždím na svůj starý režim: škola, rotoped, učení, net, postel. Snad si rychle zvyknu.

(Šíleně se těším na léto, zima mě začíná vydeptávat.)

Přeji úspěšný návrat do školy, BB BaFiis ;)

Uhhh. Pro ty co vás to zajímá, je tu článek o mém zatím nejdivočejším a nejopilejším Silvestru ever. Takže prosím pěkně pod perexem ;)